|
|
Postoje rodičů a pedagogů MŠ k zájmovému vzdělávání dětí předškolního věku
DEUTSCHOVÁ, Michaela
Práce se zabývá postoji rodičů a pedagogů MŠ k zájmovému vzdělávání dětí předškolního věku. První část práce vymezuje předmět zkoumání: věnuje se definici postojů a jejich funkce a charakterizuje vzdělávání pro děti předškolního věku mimo mateřskou školu a v mateřské škole. Dále představuje výsledky výzkumného šetření a tyto propojuje s dalšími teoretickými poznatky o vývoji předškolního dítěte, hře a obsahu předškolního vzdělávání. Diskutovaná je otázka, zda z hlediska vývojových potřeb u předškolního dítěte postačuje vzdělávání v MŠ, nebo zda je zájmové vzdělávání vhodným doplňkem vzdělávání předškolního.
|
|
|
Vliv sourozeneckých konstelací
MOCKOVÁ, Jana
Bakalářská práce v teoretické části představuje teorie popisující vliv sourozeneckých konstelací a názory některých psychologů na oblast sourozeneckých vztahů. Praktická část mapuje pohled rodičů na povahu a chování jejich dětí vzhledem k problematice sourozeneckých konstelací a vzájemných vztahů, zkušeností s přípravou dítěte na narození mladšího sourozence a s podporou sourozeneckých vztahů. Dále představuje zkušenosti a názory učitelek mateřských škol na vliv sourozenecké pozice na chování a prožívání dětí a proměnu chování dítěte v souvislosti s narozením mladšího sourozence. Výzkum prokázal, že pohled a zkušenosti rodičů i učitelek MŠ se do velké míry shodují a rovněž korespondují s teoriemi A. Adlera a K. Lemana, s výjimkou jedináčků, kde se pohled rodičů od pohledu učitelek i od uvedených teorií do určité míry liší. Také bylo zjištěno, že většina dětí dotázaných rodičů se potýkala po narození mladšího sourozence s určitými problémy, jež potvrzovaly zkušenosti psychologů uvedené v první části práce. Výzkum dále ukázal, že sourozenecké vztahy mezi dětmi dotázaných rodičů jsou převážně dobré a že se rodiče tyto vztahy snaží podporovat poměrně podobnými způsoby.
|
|
|
Vývoj a proměny české mateřské školy mezi lety 1990 a 2012
Hrstková, Magdaléna ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Kropáčková, Jana (oponent)
Diplomová práce na téma "Vývoj a proměny české mateřské školy mezi lety 1990 a 2012" mapuje a analyzuje návrhy na změny a skutečné změny, které proběhly v průběhu 22 let v předškolní výchově a vzdělávání. Česká mateřská škola prošla ve sledovaném období změnami v několika oblastech. V oblasti legislativy bylo důležitým mezníkem vydání školského zákona (2004) a Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (2004). Po roce 1990 došlo k proměně filozofie pojetí dítěte a jeho rozvoje - začal být uplatňován osobnostně orientovaný model předškolní výchovy. Proměnily se i cíle předškolní výchovy a vzdělávání a také se změnilo kurikulum. Dotazníkové šetření v praktické části práce zjišťuje pohled učitelek mateřských škol na změny v předškolní praxi ve sledovaném období. Respondentky vnímají proměnu především ve větší volnosti při plánování a realizaci výchovně-vzdělávací činnosti a také v důrazu na rozvoj dítěte. Učitelky pozitivně hodnotí lepší vybavení mateřských škol a široké možnosti vzdělávání učitelek. Naopak negativně hodnotí vysoký počet dětí ve třídě a finanční ohodnocení učitelek.
|
|
|
Hudební činnosti v mateřské škole zaměřené na dvouleté a tříleté děti
Pešková, Jana ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Šobáňová, Barbora (oponent)
Práce se zabývá hudebními činnostmi dětí dvouletých a tříletých v mateřské škole. Teoretická část uvádí charakteristiku dvouletých a tříletých dětí, začlenění dvouletých dětí do mateřské školy, význam hudby a hudební vývoj dítěte. Dále se zabývá hudebními činnostmi se zaměřením na děti dvouleté a tříleté. Praktická část práce byla změřena na výzkum jednotlivých hudebních činností v mateřské škole u výše uvedené věkové skupiny z pohledu učitelek a také na hudební prostředí v rodině. Výzkum byl realizován formou rozhovoru s učitelkami mateřských škol, dotazníkovým šetřením mezi rodiči těchto dětí a analýzou souborů písní a zpěvníků pro nejmladší děti. Hlavním cílem bylo zjistit, jak učitelé s dětmi hudební činnosti realizují, jaké největší rozdíly mezi dětmi dvouletými a tříletými shledávají. Dále zjistit, zda se rodiče dětem v této oblasti věnují a jak. Zda vybraný vzorek zpěvníků obsahuje písně vhodného rozsahu a polohy, a jestli obsahuje příklady možného instrumentálního a pohybového zapojení dětí. Výzkum ukázal, že většina učitelů považuje rozdíly mezi dvouletými a tříletými dětmi za velmi individuální, při práci respektují vývojová specifika a potřeby těchto dětí. Rodiče se dětem v této oblasti věnují, avšak dle názorů učitelek nedostatečně. Zpěvníky zpravidla obsahují písně ve vhodném rozsahu a...
|
|
|
Názory rodičovské a pedagogické veřejnosti na odklad školní docházky
Holá, Michaela ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku odkladů školní docházky. Teoretická část se zabývá problematikou školní zralosti a připravenosti a analyzuje období přechodu dítěte z mateřské školy na základní školu a relativně vysoké procento odkladu školní docházky. Praktická část byla realizována formou dotazníkového šetření u tří skupin respondentů - rodičů, učitelek mateřských škola a učitelek základních škol. Cílem této části práce bylo posoudit stanoviska rodičovské veřejnosti k odkladu školní docházky a na případnou přípravu dětí na budoucí vstup do povinného vzdělávání. U pedagogické veřejnosti bylo ústředním motivem srovnání postojů učitelek mateřských a základních škol na totožné téma spojené s porovnáním nejčastějších důvodů uváděných v souvislosti s odkladem školní docházky. Tato část byla doplněna o dětskou kazuistiku dvou dětí předškolního věku, pro které bylo téma udělení odkladu školní docházky velmi aktuální. Provedený výzkum ukázal, že všechny skupiny respondentů s odkladem povinné školní docházky souhlasí, ovšem pouze za předpokladu, je-li tento odklad oprávněný. V opačném případě nebyly jejich postoje tak jednoznačné. Mezi nejčastější příčiny, proč je dítěti udělen odklad školní docházky, patří sociální a psychické oblasti. Především se jedná o soustředěnost, výslovnost a slovní...
|
|
|
Hudební činnosti v mateřské škole zaměřené na dvouleté a tříleté děti
Pešková, Jana ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Šobáňová, Barbora (oponent)
Práce se zabývá hudebními činnostmi dětí dvouletých a tříletých v mateřské škole. Teoretická část uvádí charakteristiku dvouletých a tříletých dětí, začlenění dvouletých dětí do mateřské školy, význam hudby a hudební vývoj dítěte. Dále se zabývá hudebními činnostmi se zaměřením na děti dvouleté a tříleté. Praktická část práce byla změřena na výzkum jednotlivých hudebních činností v mateřské škole u výše uvedené věkové skupiny z pohledu učitelek a také na hudební prostředí v rodině. Výzkum byl realizován formou rozhovoru s učitelkami mateřských škol, dotazníkovým šetřením mezi rodiči těchto dětí a analýzou souborů písní a zpěvníků pro nejmladší děti. Hlavním cílem bylo zjistit, jak učitelé s dětmi hudební činnosti realizují, jaké největší rozdíly mezi dětmi dvouletými a tříletými shledávají. Dále zjistit, zda se rodiče dětem v této oblasti věnují a jak. Zda vybraný vzorek zpěvníků obsahuje písně vhodného rozsahu a polohy, a jestli obsahuje příklady možného instrumentálního a pohybového zapojení dětí. Výzkum ukázal, že většina učitelů považuje rozdíly mezi dvouletými a tříletými dětmi za velmi individuální, při práci respektují vývojová specifika a potřeby těchto dětí. Rodiče se dětem v této oblasti věnují, avšak dle názorů učitelek nedostatečně. Zpěvníky zpravidla obsahují písně ve vhodném rozsahu a...
|
|
|
Názory rodičovské a pedagogické veřejnosti na odklad školní docházky
Holá, Michaela ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku odkladů školní docházky. Teoretická část se zabývá problematikou školní zralosti a připravenosti a analyzuje období přechodu dítěte z mateřské školy na základní školu a relativně vysoké procento odkladu školní docházky. Praktická část byla realizována formou dotazníkového šetření u tří skupin respondentů - rodičů, učitelek mateřských škola a učitelek základních škol. Cílem této části práce bylo posoudit stanoviska rodičovské veřejnosti k odkladu školní docházky a na případnou přípravu dětí na budoucí vstup do povinného vzdělávání. U pedagogické veřejnosti bylo ústředním motivem srovnání postojů učitelek mateřských a základních škol na totožné téma spojené s porovnáním nejčastějších důvodů uváděných v souvislosti s odkladem školní docházky. Tato část byla doplněna o dětskou kazuistiku dvou dětí předškolního věku, pro které bylo téma udělení odkladu školní docházky velmi aktuální. Provedený výzkum ukázal, že všechny skupiny respondentů s odkladem povinné školní docházky souhlasí, ovšem pouze za předpokladu, je-li tento odklad oprávněný. V opačném případě nebyly jejich postoje tak jednoznačné. Mezi nejčastější příčiny, proč je dítěti udělen odklad školní docházky, patří sociální a psychické oblasti. Především se jedná o soustředěnost, výslovnost a slovní...
|
|
|
Vývoj a proměny české mateřské školy mezi lety 1990 a 2012
Hrstková, Magdaléna ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Kropáčková, Jana (oponent)
Diplomová práce na téma "Vývoj a proměny české mateřské školy mezi lety 1990 a 2012" mapuje a analyzuje návrhy na změny a skutečné změny, které proběhly v průběhu 22 let v předškolní výchově a vzdělávání. Česká mateřská škola prošla ve sledovaném období změnami v několika oblastech. V oblasti legislativy bylo důležitým mezníkem vydání školského zákona (2004) a Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (2004). Po roce 1990 došlo k proměně filozofie pojetí dítěte a jeho rozvoje - začal být uplatňován osobnostně orientovaný model předškolní výchovy. Proměnily se i cíle předškolní výchovy a vzdělávání a také se změnilo kurikulum. Dotazníkové šetření v praktické části práce zjišťuje pohled učitelek mateřských škol na změny v předškolní praxi ve sledovaném období. Respondentky vnímají proměnu především ve větší volnosti při plánování a realizaci výchovně-vzdělávací činnosti a také v důrazu na rozvoj dítěte. Učitelky pozitivně hodnotí lepší vybavení mateřských škol a široké možnosti vzdělávání učitelek. Naopak negativně hodnotí vysoký počet dětí ve třídě a finanční ohodnocení učitelek.
|
|
|
Dopad nesezdaného soužití rodičů na dítě z pohledu učitelky MŠ
OKAPALOVÁ, Martina
Bakalářská práce má za cíl zjistit dopad nesezdaného soužití na dítě z pohledu učitelky mateřských škol. Druhým cílem je zjistit, jak samy děti vnímají, že jejich rodiče žijí v manželství či v manželství "bez papíru". Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se věnuje nesezdanému soužití, manželství, potřebám dítěte a rodině. Praktická část přináší výsledky kvalitativního šetření, které je realizováno formou rozhovorů. Hlavní výzkumnou otázkou je: Jak vnímají dopad nesezdaného soužití na dítě učitelky mateřských škol, zda a jak se na dítěti v mateřské škole projevuje nesezdané soužití? Výzkumný soubor tvoří učitelky mateřských škol. Druhý výzkumný soubor tvoří děti z věkově smíšených tříd. Metodou skupinového rozhovoru je zjištěno, co je pro ně svatba, zda a jak vnímají odlišnosti spojené s příjmením. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že předškolní děti z pohledu učitelek vůbec nevnímají, zda jsou jejich rodiče sezdaní či nesezdaní. Důležité pro ně je, že jsou rodiče spolu a chovají se láskyplně jak k sobě, tak i k nim samotným. Tento názor byl potvrzen i z rozhovorů s dětmi.
|
host ::
RSS.